První letošní výlet

Tak konečně jsem se k tomu dokopal a vyrazil na první letošní výlet. No a jak jinak než do končin kde to důvěrně znám. Tady se můžete podívat na naplánovanou trasu: Mapy.cz/moje-trasa . Den předem jsem si připravil batoh (náhradní věci, lékárnička SPM, voda 3l, svačina) a věci přímo na sebe. Na to co běžně nosím v rámci batohu vám napíšu detailně jindy, nosím toho dost 😀

Vyrážím směr nádraží

V 5 ráno jsem nasedal do vlaku na Vítkovickém nádraží směr Mosty u Jablunkova. Vítkovické nádraží jsem si zvolil proto, že jej mám kousek nikoliv kvůli jeho kráse 😀 V Mostech již mě vítalo blížící se svítání. Zapnul jsem si Runkeeper a vydal se na cestu po červené. Runkeeper se pak ukázal jako orientační záležitost, jelikož jsem se neustále zastavoval kvůli focení nebo jsem se prostě jenom kochal přírodou 🙂

První cíl chata severka

První zastávku jsem měl určenou na své oblíbené turistické chatě Severka, kde jsou mi velmi dobrý přátelé a vždy se tu rád zastavím (loni jsem zde strávil i takovou malou dovolenou). Jelikož jsem přišel před jedenáctou hodinou kdy otvírají bylo pochopitelně zavřeno a z nezištných důvodů mě ani nikdo nebyl schopen přivítat 😀 Dal jsem si tedy krátkou pauzu a pokračoval dále v cestě. Po modré jsem se kolem horské služby vydal dolů do Dolní Lomné. Cestou jsem se zastavil i na “skále u Dolní Lomné” odkud jdou pořídit naprosto nádherné fotografie, ale jelikož padla mlha nic z toho nebylo. Mimochodem modrá stezka je v čím dál tím horším stavu díky těžbě dřeva 🙁

Dole u Matice slezské jsem si dal svůj životabudič a směřoval na další cíl mé cesty Sedlou pod Malou Kykulou. Když jsem došel k přístřešku nedokázal jsem uvěřit že jsem to kdysi od hotelu až sem uběhl. Po pár zaskřípání zuby, abych pokračoval dál jsem konečně došel do Sedla kde jsem si na chvíli sednul a něco malého zakousnul. Potkal jsem tam bujarou partičku z Ostravy posilňující se vínem a se slovy “tady je čistější vzduch než v Ostravě”. Bylo to dosti úsměvné protože všichni u toho kouřili cigarety 😀

Poslední etapa

Po pauze už mě čekalo závěrečných 5km přes hřeben a vrcholy Malý Kykula a Malý Kyčera. Tady už mlha ustupovala a šly tak udělat o poznání lepší fotografie. To už šlo o pohodovější část trasy a skřípání zubů už se neopakovalo 😀 Cesta už byla jednotvárnější jelikož mě hnal trochu čas ohledně odjezdu vlaku z místa mého cíle výletu. Na okamžik jsem se však zastavil na Malém Kyčerovi, abych splnil svou zimní povinnost na horách a postavil, alespoň malého sněhuláčka. Ano přiznávám je to trochu mrzáček, ale nebylo moc času nazbyt. Poté už jsem bez zastavení došel až do Bocanovic na vlakové nádraží, pouze cestou mě udivilo, že uprostřed lesa byla odkudsi slyšet známá znělka auta s nanuky “Family Frost” 😀 což mě naprosto dostalo. Jakmile jsem stanul nohou na vlakovém nádraží zbylo mi ještě 12 minut k dobru. Ve vlaku už jsem se pak odměnil plechovkou Guinnesse, pochopitelně vychlazeného 🙂 Domů jsem dorazil o půl šesté.

Závěr

Za sebou jsem měl krásných 18.5km za 6 hodin a 18 minut hrubého času. Srdeční tep se mi podařilo udržet v skvělých 60 až 70 procentech takže paráda. Stoupání 866m a klesání 942m, nožičky sice bolely, ale dobrý pocit z toho všeho k nezaplacení.

Celý výlet i sloužil jako malý test výdrže baterie telefonu. Při kapacitě 2716mAh jsem do vlaku zpět nasedal s 21% baterie. Přičemž od rána kdy jsem odcházel se 100% telefon zvládl:

  • 100 fotografií v plném rozlišení
  • 4 videa
  • Messenger
  • 2 telefonní hovory
  • Runkeeper po dobu 6 hodin
  • Internet
  • poslech hudby 2h na Spotify

Takový výsledek beru osobně jako úspěch a jsem naprosto spokojen s takovýmto výsledkem. Nicméně pro jistotu jsem sebou měl malou powerbanku.

Panoramata